Slovinsko, srpen 2004

Ve Slovinsku jsme se ocitli v srpnu 2004, cestovali jsme s CK Mundo (bez další propagace - zájemci o info na mailové adrese). Zájezd nám vyšel skvěle, nemohli jsme si prakticky na nic stěžovat. Celkově byl koncipovaný spíš turisticky, ale skočili jsme si i do kobaridského muzea nebo Postojanských jeskyní. Z těchto míst ale žádné fotky nemám.

Kdo neví, kde strávit dovolenou, ať určitě zváží Slovinsko. Malá země s velkými možnostmi :) Jedno z lákadel budou určitě Julské Alpy se svým Triglavským národním parkem. Největší horou pak je Triglav (2864m), na který údajně každý správný Slovinec musí alespoň jednou za život vyšplhat.

My jsme se na Triglav vydali od Bohinjského jezera přes Komarču (táhlý výstup nahoru) do Údolí sedmi Triglavských jezer. Prý je to nejpěknější místo v Triglavském národním parku a nás rozhodně nezklamalo. Jak už název napovídá, člověk při cestě pár jezer skutečně mine: Črno jezero, Dvojno jezero, Močivec, Velke jezero (Ledvica), Zeleno jezero, Rjava mlaka, Jezero pod Vršacem. Postupně jak cesta stoupe výš, je vidět, jak se mění ráz krajiny - nejdříve lesy a jehličnany, které pak začínají ustupovat a objevují se jen zakrslí jedinci a nakonec na Hribarici už byste těžko hledali něco jiného, než malé ostrůvky s horskou květenou. Túra přes Údolí si vyžádá dva dny - je delší než ostatní. Nocleh je možné domluvit na chatě Tržaška koča a ráno pak vyrazit za ranního kuropění směr Triglav. Počasí nám vyšlo nádherně, na triglavských fotkách je nebe zbarvené krásně domodra.

Mapu je možné sehnat už v ČR, ale nám se podařilo najít jen mapu 1:50 000, která už je sice dostatečně podrobná, ale někdy je vhodnější si pořídit 1:25 000. Tu jsme viděli teprve ve Slovinsku a prakticky za tu stejnou cenu jako v ČR. Takže pokud člověk nechce podrobně studovat trasy dopředu, je možné si počkat.

S vodou samotnou by mohl být docela problém, ale stačí si na oba dva dny vzít dohromady flašek na 4l. Poslední možnost, kde si nabrat vodu je na chatě Koča pri Triglavskih jezerih (z kohoutku u chaty), dále už jen nouzově z jezera. Pro tento případ jsme měli s sebou i tabletky na dezinfekci, ale to jen v krajní nouzi (někteří prý ale vodu pili i z jezer). Samozřejmě je možné si vodu koupit i na chatách, ale to je už poněkud dražší záležitost.
Ještě malá poznámka k ubytování na chatě Tržaška koča - nevím, jak ostatní z naší skupiny, ale naše ubytování se rozhodně nedalo srovnat s původním očekáváním. Teplá čistá místnost s nově vyhlížejícími dekami, čisté povlečení.. co víc si přát.

Někteří možná již slyšeli o městě Bled, s jeho ostrovním kostelíkem na Bledském jezeře, nad nímž visí ze skály Bledský hrad.

Tak mě napadá - ve slovinských městech jsme si často všimli, že nějak nestaví chodníky, takže jsme se museli plést po silnici. Ovšem nevypadalo to, že bychom slovinské řidiče nějak vyváděli z kontextu, zřejmě jsou na tohle zvyklí.

A na závěr jsme jeden den strávili v Kamnických Alpách, které jsou - co se týče výše vrcholů - Julským Alpám téměř vyrovnaným konkurentem. Na Velké planině, která byla cílem naší skupiny, se už ale vyskytovalo víc lidí, než by člověk uvítal. Zřejmě proto, že k Velké planině vedla vcelku pohodlná cesta, takže nebyl problém se dopravit kousek pod Planinu autem.

S odstupem dvou let se dívám na fotky a musím konstatovat, že by možná stálo za úvahu dát je nascanovat do profesionálních rukou.. Je i možný, že se k tomu dokopu a jednou jednou už nebudou tak rozmazmazmazaný a barevně ujetý.

-1-
16; Slovinsko 2004, 3.den
26; Slovinsko 2004, 3.den
27; Slovinsko 2004, 3.den
76; Slovinsko 2004, 9.den
77; Slovinsko 2004, 10.den
3.den; A ovce nad Vršičem3.den; Čmelák s clonou 163.den; A čmelák s clonou 59.den; Možná jste někdy slyšeli tu pověst o dracích..10.den; Hrneme se na Velikou planinu a tihle nám zkřížili cestu
78; Slovinsko 2004, 10.den
79; Slovinsko 2004, 10.den
81; Slovinsko 2004, 10.den
10.den; To byste nevěřili, jak se ten kůň dokáže otočit, aniž by se polámal10.den; Černá ovce a její smečka 10.den; Záchodová fotka #2 (kráva má číslo 777)
-1-
Určitě zkontrolujte i foto od Jitu