Severem Rumunska kolmo a busmo

Za kláštery Bukoviny a dřevěným světem Marmaroše, 10.8 - 19.8.2007.
Aneb klášterní smršť na kudrnův způsob

V lákací pasáží kudrnova katalogu se praví, že "navštívíme nejkdásnější z pravoslavných monastýrů, spoustu dřevěných kostelíků, nějakou tu soutěsku, vykoupeme se v karpatských říčkách, projedeme se po rumunském asfaltu a nezpevněných cestách, zařádíme si v "žerovných" terénech pro bajkery. Putování je středně náročné na fyzickou zdatnost, přesto však bude možné alespoň jednou denně kontaktovat doprovodný autobus, příp. naložit unavené."

A skutečně, ve většině se Kudrna nemýlil. Klášterů jsme si užili dosyta a kostelíků jsme se nafotili habaděj. Nejstarší klášter se jmenuje Neamt, kde jsme se zastavili na konci čtvrtého dne. A hned následující dny jsme si obhlédli kláštery Secu, Sihastria, Sihla (a teď už ne podle abecedy), ženský klášter Agapie (kde prodávají chutné rohlíčky a marmeládu z lesních plodů, z jahod a podobných drobností) a klášter Varatec. Do některých nás pustí, jen když si oblékneme jejich erární sukni se vzory pavouků (nějaký symbol), nebo čistě barevnou. Jinde mají pouze cedulku žádající návštěvníky o zahalení se. Sedmý den klášter v Moisei a osmý den pak jsme se podívali do nového ženského kláštera Barsana, na můj vkus poněkud uměle upraveného, ale jinak krásného. A abych nezapomněl, k nejpůsobovějším patří klášter ve Voronetu, nazývaný prý "Sixtinská kaple Východu".

Soutěsku jsme viděli pouze Bicazkou, zato u Rumunů zřejmě velmi oblíbenou soudě podle permanentní zácpy. Mimochodem Rumuni prý troubí na cyklisty na pozdrav, po čase jsem ale pojal podezření, že ani tak nejde o pozdrav, jako spíše o upozornění, že kolem bude projíždět (někdy blíže než příjemně), tedy ať se nelekneme.
Rumunský asfalt je sám o sobě humorným námětem. Silnice naznačená v mapě může ve skutečnosti znamenat prašnou kamenitou cestu přerušenou ve vesnici na cca 500 metrů kvalitním asfaltem a pokračující v původním trendu. Vypadá to, jakoby při dostatku peněz natáhli dalších pár metrů asfaltu a zbytek nechali v původním stavu.

Mytí v rumunských říčkách a potocích jsme si užili dosyta, raději jsme ale nepřemýšleli, co všechno nevědomky trpíme díky neexistující kanalizaci. Inu, někteří tomu říkají adrenalín.

Asi nejvíce se mi líbil Veselý hřbitov v Sapintě. Hřbitov tu prostě pojali trošku jinak - na každém "náhrobku" si může zvědavý čumil přečíst, jak zahynul dotyčný nebožtík. Na obrázcích jsou tak k nalezení hajní, traktoristé, cykloidi, přadleny a další. V našich podmínkách by to už byla zřejmě trochu stereotypní záležitost - infarkt, infarkt,...

A co jinak? Na Rumunsku je opravdu hodně vidět, jak rychle se tam staví a jak místní bohatnou. Není vůbec problém zahlédnout honosnou novostavbu a vedle starý dřevěný domek. Stejně tak na silnici koňský povoz a nové auto. Dokonce je vidět pokrok i během jednoho roku. Další prázdniny už bude Rumunsko vypadat určitě zase jinak. Moderněji. Konzumněji. "Lépe".
Tedy pokud ho chceš vidět co nejvíce původní, spěchej, spěchej, turisto..

-1-
9; Den 2.
42; Den 3.
43; Den 3.
49; Den 3.
50; Den 3.
První povoz z mnohaJako v ráji..Půlka živobytí
51; Den 3.
65; Den 3.
133;
134;
135;
No, nedívali se zrovna přívětivěJezero Lacu RosuKlášter SihastriaKlášter SihastriaKlášter Sihastria
136;
137;
138;
179; Den 6.
197; Den 7.
Klášter SihastriaKlášter SihastriaKlášter SihastriaKrotký čáp promenující se na střeše hospodyCestou do Borsy
282; Den 8.
283; Den 8.
291; Den 9.
Ocna Sugatag
Koněm na úřad
Chlupatý kohoutSkanzen v Sigethu Marmatiei
-1-
A další fotky z viťovy fotodílny jsou k vidění u mola a pár panoramatických pokusů ještě zde.