Severem Rumunska kolmo a busmo

Za kláštery Bukoviny a dřevěným světem Marmaroše, 10.8 - 19.8.2007.
Aneb klášterní smršť na kudrnův způsob

V lákací pasáží kudrnova katalogu se praví, že "navštívíme nejkdásnější z pravoslavných monastýrů, spoustu dřevěných kostelíků, nějakou tu soutěsku, vykoupeme se v karpatských říčkách, projedeme se po rumunském asfaltu a nezpevněných cestách, zařádíme si v "žerovných" terénech pro bajkery. Putování je středně náročné na fyzickou zdatnost, přesto však bude možné alespoň jednou denně kontaktovat doprovodný autobus, příp. naložit unavené."

A skutečně, ve většině se Kudrna nemýlil. Klášterů jsme si užili dosyta a kostelíků jsme se nafotili habaděj. Nejstarší klášter se jmenuje Neamt, kde jsme se zastavili na konci čtvrtého dne. A hned následující dny jsme si obhlédli kláštery Secu, Sihastria, Sihla (a teď už ne podle abecedy), ženský klášter Agapie (kde prodávají chutné rohlíčky a marmeládu z lesních plodů, z jahod a podobných drobností) a klášter Varatec. Do některých nás pustí, jen když si oblékneme jejich erární sukni se vzory pavouků (nějaký symbol), nebo čistě barevnou. Jinde mají pouze cedulku žádající návštěvníky o zahalení se. Sedmý den klášter v Moisei a osmý den pak jsme se podívali do nového ženského kláštera Barsana, na můj vkus poněkud uměle upraveného, ale jinak krásného. A abych nezapomněl, k nejpůsobovějším patří klášter ve Voronetu, nazývaný prý "Sixtinská kaple Východu".

Soutěsku jsme viděli pouze Bicazkou, zato u Rumunů zřejmě velmi oblíbenou soudě podle permanentní zácpy. Mimochodem Rumuni prý troubí na cyklisty na pozdrav, po čase jsem ale pojal podezření, že ani tak nejde o pozdrav, jako spíše o upozornění, že kolem bude projíždět (někdy blíže než příjemně), tedy ať se nelekneme.
Rumunský asfalt je sám o sobě humorným námětem. Silnice naznačená v mapě může ve skutečnosti znamenat prašnou kamenitou cestu přerušenou ve vesnici na cca 500 metrů kvalitním asfaltem a pokračující v původním trendu. Vypadá to, jakoby při dostatku peněz natáhli dalších pár metrů asfaltu a zbytek nechali v původním stavu.

Mytí v rumunských říčkách a potocích jsme si užili dosyta, raději jsme ale nepřemýšleli, co všechno nevědomky trpíme díky neexistující kanalizaci. Inu, někteří tomu říkají adrenalín.

Asi nejvíce se mi líbil Veselý hřbitov v Sapintě. Hřbitov tu prostě pojali trošku jinak - na každém "náhrobku" si může zvědavý čumil přečíst, jak zahynul dotyčný nebožtík. Na obrázcích jsou tak k nalezení hajní, traktoristé, cykloidi, přadleny a další. V našich podmínkách by to už byla zřejmě trochu stereotypní záležitost - infarkt, infarkt,...

A co jinak? Na Rumunsku je opravdu hodně vidět, jak rychle se tam staví a jak místní bohatnou. Není vůbec problém zahlédnout honosnou novostavbu a vedle starý dřevěný domek. Stejně tak na silnici koňský povoz a nové auto. Dokonce je vidět pokrok i během jednoho roku. Další prázdniny už bude Rumunsko vypadat určitě zase jinak. Moderněji. Konzumněji. "Lépe".
Tedy pokud ho chceš vidět co nejvíce původní, spěchej, spěchej, turisto..

-1-
250; Den 8.
251; Den 8.
252; Den 8.
258; Den 8.
259; Den 8.
Ieud
Kostelík, kde se platí vstupné, ale raději ho po vás nechtějí
Ieud
Kostelík, kde se platí vstupné, ale raději ho po vás nechtějí
Ieud
Kostelík, kde se platí vstupné, ale raději ho po vás nechtějí
Poienile IzeiPoienile Izei
262; Den 8.
298; Den 9.
Poienile IzeiSkanzen v Sigethu Marmatiei
-1-
A další fotky z viťovy fotodílny jsou k vidění u mola a pár panoramatických pokusů ještě zde.