Sprostá básnička

Tak dlouho jse se zdráhal zde uvést jednu básničku, na kterou jsem náhodou narazil při návštěvě u malých bratranců v jistém dětském časopisu. Jednalo se o časopis Čtyřlístek. Když jsem ji četl, neustále jsem se divil, jak tohle někdo mohl dovolit napsat do dětské knížky. Od prvního do posledního verše se hovoří o sprosťárnách, které zcela určitě nepřísluší dětskému uchu.

No posuďte tu prasárnu sami....



Kde jsou buchty, tam je bobík.
Kde je pinďa, poznáš snáz,
strašidla tam mají sraz.
Kde to skučí, šumí, hřímá,
tam zas najdeš mišpulína,
fifinku zas tak jak vloni,
najdeš, kde to nejvíc voní.



PS. Zcela nepochopitelně některá slova byla nadepsána velkými písmeny. Domnívám se, že šlo o chybu textu. Proto jsem zde tuto chybu odstranil.